Traumatologie | OvaHelp

Tým traumatologie

Zdravotníci a jiní odborníci, kteří jsou tady pro vás.

doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc.

primář Traumatologického centra FNO

MUDr. Jana Vlčková, Ph.D.

rehabilitace

Mgr. Šárka Dořičáková, Ph.D.

sociální poradkyně

Mgr. Eva Zwyrtková

psychoanalytik

Bohdana Boniatti

terapeut

Traumatologie

První pomoc s úřady po zvládnutí úrazu

Státní sociální podpora

Žádost o příspěvek na dítě

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný (čistý) příjem v rodině je nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem:

  • ze závislé činnosti alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce,
  • ze samostatné činnosti,
  • z dávek nemocenského pojištění,
  • z dávek důchodového pojištění,
  • z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
  • z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo
  • z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství, náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře.

Výše přídavku na dítě za kalendářní měsíc:

Věk nezaopatřeného dítěteZákladní výměra přídavku na dítěZvýšená výměra přídavku na dítě
0 – 6 let500800
6 – 15 let610910
15 – 26 let7001 000

Více informací naleznete zde .

Žádost o příspěvek na bydlení

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, jestliže:

  • jeho náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň
  • těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Více informací naleznete zde .

Žádost o rodičovský příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 450 000 Kč.

Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem.

Podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky musí být splněna u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.

Při podání žádosti rodič volí i měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku. Pro stanovení výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

Jestliže lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 10 000 Kč, může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této výše.

Pokud ani jednomu z rodičů nelze stanovit denní vyměřovací základ, nebo při podání žádosti rodič nedoložil výši denního vyměřovacího základu, nebo je-li 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu nižší než 10 000 Kč, rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 10 000 Kč měsíčně.

V případě pobírání rodičovského příspěvku na 2 a více společně narozených dětí, se zvyšuje výše volby max. výše měsíčního čerpání rodičovského příspěvku na 1,5 násobek stanovených částek, tj. na 1,5 násobek 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, resp. 1,5 násobek částky 10 000 Kč, tj. 15 000 Kč měsíčně.

Více informací naleznete zde .

Žádost o pohřebné

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb:

  • dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo
  • osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě nebo osoba uvedená v písmenu b) měly trvalý pobyt (viz § 3 zákona č. 117/1995 Sb.) na území České republiky.

Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu.

Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 zákona č. 117/1995 Sb. se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.

Nárok na dávku vzniká dnem vypravení pohřbu a jeho úhrady. Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a zaniká uplynutím 1 roku od vzniku nároku na dávku.

Více informací naleznete zde .

Trocha teorie o zvládnutí poúrazového stavu

V níže přilozeném dokumentu naleznete teoretické informace o kvalitě života osob, které musí zvládat poúrazové stavy.

Více informací >

Pomoc v hmotné nouzi

Žádost o příspěvek na živobytí

Nárok na příspěvek na živobytí má osoba, která je uznána za osobu v hmotné nouzi. Nárok a výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a jejím příjmem, od kterého se odečtou tzv. přiměřené náklady na bydlení.

Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 % (v Praze 35 %), příjmu osoby (společně posuzovaných osob).

Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí okruhu společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.

Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování. K tomu je nutné doložit potvrzený tiskopis.

Částka živobytí je ve výši existenčního minima:

  • u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky,
  • u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc,
  • u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a nevykonává určitou aktivitu (např. veřejnou službu, výdělečnou činnost)
  • u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti jí byl skončen základní pracovně-právní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní poměr z obdobného důvodu.

U nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let je částka živobytí ve výši životního minima.

Více informací naleznete zde .

Žádost o doplatek na bydlení

Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jiného než obytného prostoru nebo jiná osoba, která užívá byt, pobytovou sociální službu, ubytovnu nebo jiný než obytný prostor na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu. Právní titul k užívání bydlení musí být písemný, přičemž předložení čestného prohlášení nestačí.

Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům) i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky.

Nárok a výše doplatku na bydlení se stanoví tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení, které se snižují o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc, odečte částka, o kterou příjem navýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob.

Nárok na doplatek na bydlení nevznikne osobám, kterým vzniklo vlastnické právo nebo právo na užívání bytu (jiného než obytného prostoru, ubytovny) po datu, kdy bylo v lokalitě, kam má být doplatek na bydlení poskytnut, vyhlášeno pověřeným obecním úřadem opatření obecné povahy.

Více informací naleznete zde .

Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc

Zákon uvádí 6 situací, v nichž lze mimořádnou okamžitou pomoc poskytnout.

1. Osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakující se dávky (tj. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení), ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví.

Dávku lze poskytnout pouze v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (tj. do částky 2 490 Kč), v případě nezaopatřeného dítěte do jeho životního minima (tj. u dětí do 6 let 1 970 Kč, u dětí od 6 do 15 let 2 420 Kč, u dětí od 15 do 26 let 2 770 Kč).

V této situaci uplatňuje písemnou žádost pouze jednotlivec (za nezletilé dítě jeho zákonný zástupce).

2. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě (osobám společně posuzovaným), kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby (osob společně posuzovaných) jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie.

Smyslem této mimořádné okamžité pomoci je zabezpečit osobu na přechodnou dobu, zaopatřit její základní životní potřeby a zajistit první pomoc k odstranění důsledků katastrofy do doby, než bude možné poskytnout pomoc z jiných zdrojů (např. z pojišťovny, od obce v rámci její samostatné působnosti). Jde např. o úhradu oblečení, bylo-li v rámci živelní pohromy zničeno, nebo na úhradu dezinfekčních prostředků či jiných chemických prostředků k odstranění prvotních škod apod.

Maximální výše dávky může činit 15násobek částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 57 900 Kč.

3. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu.

Jde např. o možnost uhradit správní poplatek v situaci, kdy osoba musí vyměnit své osobní doklady za nové, nebo o možnost uhrazení poplatku za vstupní lékařskou prohlídku při nástupu do zaměstnání (za předpokladu, že je prokázáno, že ji zaměstnavatel neuhrazuje). Může se jednat i o situaci, kdy je osoba okradena o svůj jediný příjem v daném měsíci, přičemž tuto skutečnost prokáže a nezůstanou jí žádné finanční prostředky např. na úhradu nákladů spojených s bydlením. Tuto mimořádnou okamžitou pomoc je možné poskytnout i osobám bezpřístřeší např. v zimním období na úhradu noclehu. V odůvodněných případech lze tuto dávku přiznat i na úhradu kauce (jistoty), pokud osoba přechází z nepřiměřeného bydlení do bydlení přiměřeného, u kterého si buďto vlastními příjmy nebo s podporou opakujících se dávek na bydlení dokáže hradit celkové náklady na bydlení.

V této situaci uplatňuje písemnou žádost pouze jednotlivec (za nezletilé dítě jeho zákonný zástupce).

Výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní potřebný a odůvodněný výdaj.

4. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě (osobám společně posuzovaným), která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby.

Jde o situace, kdy se v domácnosti porouchá nebo schází předmět, který je nezbytný pro zajištění základních životních potřeb (např. lednička, pračka, postel) a není tak nadále únosné v domácnosti fungovat bez konkrétního předmětu. V této situaci se také hodnotí, zda původní předmět nelze opravit, zda nový předmět není příliš nákladný (dávka se poskytuje na nejlevnější předmět), zda je nepostradatelný a jeho pořízením nedojde ke zhodnocení majetku třetí osoby (bude i nadále majetkem žadatele a nehrozí, že zůstane jinému jedinci). Při hodnocení nároku na tuto dávku se posuzuje každá žádost individuálně s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých osob a potřebám rodiny. Dále se zkoumá při hodnocení nároku na tuto dávku, zda nelze požadovaný předmět zajistit jiným způsobem (např. prostřednictvím charity, neziskových organizací).

Výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 38 600 Kč.

5. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě (osobám společně posuzovaným), která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí.

Jde např. o situace, kdy rodina nemá dostatečné prostředky na úhradu školních pomůcek, nákladů spojených s účastí dítěte na škole v přírodě, při sportovní činnosti, kroužcích. Při nároku na tuto dávku se hodnotí, zda je účast dítěte v zájmových kroužcích nebo na výjezdních zájmových akcích nezbytná a zda není zvolena zájmová činnost příliš nedůvodně finančně náročná či zda neexistuje obdobná zájmová činnost méně finančně náročná. V těchto případech se také hodnotí, zda škola či výcvikové středisko nemá vyčleněny fondy pro úhradu, třeba i částečnou, takového kurzu nebo činnosti, či zda existuje možnost úhrady např. z preventivních fondů zdravotních nebo jiných pojišťoven, fondu kulturních a sociálních služeb zaměstnavatele rodičů, nebo fondů od městských úřadů či z neziskového sektoru.

Výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 38 600 Kč.

6. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, která nemůže v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením.

Sociální vyloučení může hrozit zejména osobě, která:

  • je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo
  • je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo
  • je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech nebo
  • nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo
  • je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

V tomto případě lze poskytnout dávku až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. 15 440 Kč. Tuto dávku je možné přiznat s ohledem na konkrétní situaci osoby opakovaně i v jednom měsíci.

Více informací naleznete zde .

Příspěvek na péči

Žádost o příspěvek na péči

Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (neposuzuje se u osob do 18 let).

Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb.

Výše příspěvku

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

  • 3300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
  • 6600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
  • jde-li o stupeň III (těžká závislost),
    • 9 900 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
    • 13 900 Kč v ostatních případech.
  • jde-li o stupeň IV (úplná závislost),
    • 13200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
    • 19200 Kč v ostatních případech.

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc

  • 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
  • 4400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
  • jde-li o stupeň III (těžká závislost),
    • 8 800 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
    • 12 800 Kč v ostatních případech.
  • jde-li o stupeň IV (úplná závislost),
    • 13200 Kč, pokud osobě poskytuje pomoc poskytovatel pobytových sociálních služeb podle § 48, 49, 50, 51, 52 nebo dětský domov anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu,
    • 19200 Kč v ostatních případech.

Více informací naleznete zde .

Osoby se zdravotním postižením

Žádost o příspěvek na mobilitu

Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší 1 roku:

  • která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ nebo „ZTP/P“, který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014,
  • opakovaně se v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována
  • nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.

1. Podmínky nároku na příspěvek na mobilitu podle odstavce 1, s výjimkou podmínky opakovaného dopravování za úhradu, musí být splněny po celý kalendářní měsíc.

2. Splnění podmínky opakovaného dopravování za úhradu prokazuje žadatel čestným prohlášením.

3. Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být příspěvek na mobilitu přiznán i osobě, které jsou poskytovány pobytové sociální služby uvedené v odstavci 1, pokud splňuje všechny ostatní zákonné podmínky. Způsob prokazování podmínky opakovaného dopravování podle odstavce 3 se v těchto případech nepoužije a opakovanou dopravu je třeba v těchto případech věrohodně prokázat.

Více informací naleznete .

Žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku

Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má:

  • těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, nebo
  • těžké sluchové postižení, anebo
  • těžké zrakové postižení.

Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, těžké sluchové nebo zrakové postižení musí být charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a zdravotní stav osoby nesmí vylučovat přiznání tohoto příspěvku. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro tyto účely považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.

Více informací naleznete zde .

Žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.

  • Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.
  • Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
  • Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

Více informací naleznete zde .

Top