Proč vůbec pomáhám „nějaké“ neziskovce?

Dnešní doba… nebo spíš společnost je poměrně hodně ignorující vůči svému okolí. Vidíme to všude a na různých příkladech. Od péče o životní prostředí až po pomoc jiným. Každopádně teď nemá smysl se zabývat otázkou: Proč tomu tak je? Možná je mnohem lepší sdílet to „Proč někdo tedy pomáhá“.

Doteď si pamatuji, když mi volala Pája (dcera zakladatelky OVAhelp) a zároveň moje bývalá kolegyně z předchozího zaměstnání. „Jirko, potřebovala bych trochu pomoc s projektem, který dělám s mamkou. Potřebujeme nějak nastavit Facebook.“ Jasně, proč ne. Což o to, Facebook stránku chce dneska kde kdo. Pomohl jsem, ale pak to přišlo… 

Potkali jsme se i se zakladatelkou OVAhelp, paní Zdeňkou. Doteď jí tak říkám a přijde mi to takové humorné… Na tom setkání jsem zjistil, že vlastně veškerou činnost financují z vlastní kapsy a to mě zvedlo ze židle. 

V ten okamžik, když vidíte, jak se někdo snaží, vede to srdcem a myslí to vážně, tak jsem si řekl: „A dost! Přece není možné, abychom nesehnali pomoc a do celého „projektu“ nesehnali tu potřebnou šťávu.“

Podle mě nejvíce pochopíte mé proč, když si pustíte některá z videí, která jsme natáčeli. Jsou to silné příběhy a situace. Nejen, že každý z nás se může dostat do podobné situace, ale hlavně pokud budeme pomáhat našemu okolí, aby bylo lepší, tak pak třeba bude právě těch „ignorantů okolí méně“. Třeba se i stane samozřejmostí v naší společnosti o tu společnost pečovat a nepečovat jen o sebe. 
— 
Jiří Till