PRSA

„Zjistili mi rakovinu prsu.“

CO se bude dít, když Vám diagnostikují karcinom prsu?

Tady si dovolím nejdříve pár osobních poznámek. Z vlastní zkušenosti Vám radím: nesnažte se hledat informace na internetu. Já jsem to udělala a málem jsem přišla o rozum. Hledala jsem pojmy, zkratky, čísla dle svého chorobopisu, četla vše co, kdo napsal a získala jsem tak přesvědčení, že ,,končím“. Jen jsem si svůj strach a stres vyostřila na nejvyšší míru.

Vše řešte se svým onkologem. Věřte lékaři, ptejte se- na vše, nebojte se, oni náš strach chápou. Vše Vám vysvětlí. Mají zkušenosti. V případě karcinomu prsu udělala medicína neuvěřitelné pokroky. VŠECHNY máme šanci ZCELA SE UZDRAVIT!

Tak, a teď postup:

Resekce tumoru, mastektomie

Podle velikosti, typu a rozšíření nádoru lze přistoupit k jedné ze tří operací, které odebírají různé množství tkáně prsu.

  • Parciální mastektomie, kvadrantektomie, tumorektomie – je to prs zachovávající zákrok, při kterém se vyjme jen nádor s částí okolní tkáně. Kombinována s biopsii tzv. sentinelní uzliny z podpaží, v případe pozitivního nálezu se přistupuje i jejich k rozsáhlejšímu odnětí – exenteraci (podrobněji viz níže). Jizva po operaci je malá a prs zůstává zachován. Po operaci často následuje ještě ozařování prsu.
  • Totální mastektomie – při ní se odebere celý prs a případně i některé uzliny z podpaží (sentinelní biopsie, následně podle závěru patologa).
  • Radikální mastektomie – odebere se celý prs a velká většina či všechny uzliny z podpaždí.

Rozhodující pro dlouhodobý kurativní úspěch je kompletní resekce tumoru respektive všech ložisek tumorů, přesný typ operace má hlavně vliv na profil vedlejších účinků a optický výsledek. U velmi mladých pacientek (<30let) je většinou zapotřebí mastektomie, ostatní postupy jsou v této věkové skupině spojeny se značně zvýšeným počtem lokálních recidiv. U ostatních pacientek je u lokalizovaných tumorů kombinace méně radikální operace a ozařování stejně efektivní.

Tolik odborný článek, má zkušenost: dnes lékaři neberou celé prso automaticky. Opravdu vše řeší tak, aby ženě neuškodili. Operace je bezbolestná, předchází ji klasické předoperační vyšetření, poté i zaměření tumoru. Pak se probudíte, máte obvázaný hrudník a z toho všeho vám trčí dvě a více hadiček na konci s bandaskami. Do nich odchází tekutina, po dvou dnech je odstraní. Den po operaci následuje ještě vyšetření, kdy zjišťují, zda není tumor ještě i v jiných orgánech. Bolesti nejsou nijak veliké. Jde především o to, přijmout tu situaci, vzít to tak, že máme před sebou jen to lepší. A nebýt na to sám. Nebojte se říct rodině, přátelům o své nemoci. Nebojte se být nemocná, bude líp!!!

Souběžně s tumorem Vám odeberou i potřebnou část uzlin v podpaží. Tolik, dokud neodstraní vše, co je již ,,napadeno. Až po strážní axilu. Po operaci na základě histologického odběru u operace zjišťují, zda odebrali vše, co bylo třeba, hlídají to, nebojte se. Co mne překvapilo: ty uzliny mne bolely, prso běžně, jako rána, ale uzliny o sobě dávaly vědět i otokem paže.

Resekce uzlin

Dříve běžná totální resekce všech axialních uzlin byla postupně nahrazena méně radikálními zákroky.
Běžný postup je během operace tumoru odebrat a analyzovat tzv. sentinelní uzlinu a podle výsledku případně odebrat další uzliny. Celkově se ukázalo, že i v případě že byla postižena sentinelní uzlina a 1-2 další uzliny není často zapotřebí radikální resekce uzlin. Je zapotřebí zvážit riziko lokální recidivy a imunologickou funkci uzlin které zpravidla aktivně působí proti šíření rakoviny, dále vedlejší účinky a možnosti léčení hormonterapii a chemoterapii.

Po operaci Vám poradí odborná fyzioterapeutka, jak máte cvičit. Opatrně, pravidelně. Už nikdy nebudete mít v paži velkou sílu jako dříve- pokud jste ji měli ???? , já třeba neotevřu ani láhev vody, ale pravidelným cvičením, nepřepínáním budete žít naprosto normálně, jako dříve. A zase: ptejte se lékaře, pokud paže či cokoliv jiného oteče, okamžitě to řešte. Jde o zásah do lymfatických uzlin, je pochopitelné, že tělo reaguje. Jen je třeba včas problém řešit!

No a pak přichází to, čeho se bojí všichni

Chemoterapie je často používanou metodou léčby nádorů prsu prováděná zejména pro agresivnější typy nádorů nebo u nádorů, proti kterým zatím neexistují specifické léky. Většinou se provádí po operaci a před ozařováním (tzv. adjuvantní chemoterapie), v některých případech (speciálně u „triple negative“/BRCA1 nádorů) v kombinaci s ozařováním před operací (neoadjuvantní).

Často ji lze provádět ambulantně, pacientka tedy nemusí kvůli chemoterapii ležet dlouhodobě v nemocnici. Chemoterapie je kombinovaná, volbu kombinace ovlivňuje jednak typ nádoru a jednak celkový stav pacientky. Terapeutické kombinace obvykle obsahují antracykliny a taxany, ve stádiu experimentů jsou terapeutické protokoly bez antracyklinů.

Tumory s vysokým procentem KI67 častěji reagují na taxany, luminální tumory spíše na anthracyckliny. BRCA1 tumory a jim podobné reagují na kombinace karboxyplatiny a taxanů. Pro tumory s vysokým procentem HER2neu lze v některých případech použít poněkud šetrnější vinorelbin v kombinaci s herceptinem.

Nežádoucí účinky protinádorové chemoterapie lze rozdělit na:

Bezprostřední (hodiny – dny)

  • nauzea (nevolnost) a zvracení
  • záněty žil
  • lokální nekrózy (odumření okrsku tkáně)
  • hyperurikémie – vysoká hladina kyseliny močové, která může vyvolat až dnavý záchvat
  • anafylaxe (alergická reakce)
  • selhávání ledvin
  • kožní rash (vyrážka)
  • teratogenní účinky (pokud je cytostatikum podáno těhotné ženě)

Časné (dny – týdny)

  • leukopenie (snížení hladiny bílých krvinek)
  • trombocytopenie (snížení hladiny krevních destiček)
  • vypadávání vlasů
  • zánět v dutině ústní
  • průjem
  • megaloblastóza (přítomnost nezralých červených krvinek v krvi)

Oddálené (týdny až měsíce)

  • chudokrevnost
  • azoospermie (vymizení spermií)
  • poškození jater
  • hyperpigmentace
  • plicní fibróza

Pozdní (měsíce až roky)

  • sterilita
  • hypogonadizmus (snížená funkce pohlavních žláz)
  • sekundární nádory

Pro nemocné velmi nepříjemným nežádoucím účinkem chemoterapie je nauzea (nevolnost) a zvracení. Míra vyjádření je závislá na typu použitého cytostatika.

Tolik odborný pojem…jak jsem to vnímala já: Bylo to skličující, docházet na oddělení, kde všichni vypadáte stejně nemocně, kde nemoc neschováte, tahle nemoc je ,,vidět“. Všude křesla, všichni čtou, nebo spí a pár hodin čekají, až ,,dokapou. Dnes se nemusíte bát toho šíleného zvracení, jak to znáte z filmů. Lékaři nejdříve nakapou něco na tu nevolnost.

Přiznávám, bylo mi špatně, musela jsem vkládat speciální léky pod jazyk. MOC, MOC, mi vadil jakýkoliv pach, kuchyně jsem obcházela obloukem, nešlo nic jíst, v ústech jsem měla afty, které moc bolely. Dokonce někdy vypadávají zoubky. Bolí bříško, člověk je vyčerpaný- ano, už vím, co to slovo znamená. Ale i to přejde, věřte tomu. Každý reaguje v jiném časovém horizontu, ale opravdu se to potom trochu zlepší. Lékař navíc poradí, co jíst, pít. A další věc co mi vadila: zvýší se tělesná hmotnost, člověk jakoby oteče, naroste. Ale za rok a půl jsem byla zpět na své váze. Takže: vydržet, věřit, nechat se hýčkat a chtít se uzdravit!!!! A vlasy dorostou ???? .

Hormonální terapie (antiestrogenní terapie)

Hormonální terapie připadá v úvahu u nádorů, které pro svůj růst potřebují ženské pohlavní hormony. Často platí, že čím pokročilejší nádor je, tím více jeho hormonální závislost klesá. Hormonální terapie může být dvojí.

  • Medikamentózní hormonální terapie – podává se buď tamoxifen, který blokuje účinek estrogenů, nebo tzv. inhibitory aromatáz (např. exemestan), tedy léky, které tělu zabraňují vytvářet vlastní pohlavní hormony. Většinou začíná po operaci a případné chemoterapii. Terapie musí být podávána dlouhodobě, obvykle nejméně několik let.
  • Chirurgická hormonální terapie – u žen před přechodem se někdy odstraňují vaječníky, protože jsou hlavním zdrojem ženských pohlavních hormonů (tzv. chirurgická kastrace). Dále se užívá kastrace chemická (lék Zoladex).
  • Biologická terapie v širším slova smyslu zastřešuje všechny cílené zásahy do biologie nádoru s cílem nádor zničit nebo zastavit jeho růst.
Herceptin

Herceptin blokuje HER2neu receptory, které jsou v některých typech nádorů zodpovědné za růst. Terapie zpravidla začíná co nejdříve po operaci, probíhá paralelně s případnou chemoterapií a ozařováním. Typicky se podává jeden rok.

Jedenkrát za tři týdny jsem dorazila do ordinace, kde se podává chemoterapie. Injekce trvá asi 5 minut, do stehna, bolí to, ale nic závratného. 17 dávek. Byla jsem pořád velmi unavená. Teprve půl roku po poslední dávce jsem se začala cítit líp, jako ,, bez chemie“.

Radioterapie

Tak u této léčby jsem zažila šok. Z čeho? Uvědomila jsem si, že rakovina je rozšířena pomalu jako chřipka. Denně jsem jezdila do Jičína. 33 dávek. Tak plné čekárny lidí jsem nezažila! Jezdíte na smluvený čas, pracovníci mají na pacienta cca 5 minut. Nebolí to. Jen si odložíte v kabince do půl pasu (doporučuji nosit si sebou nějaký šátek na přikrytí, než projdete z kabinky na to lehátko, je to lepší pocit, než kolem těch pracovníků pobíhat ,,na ostro“). Tam na Vás nastaví takový obrovský, kulatý stroj, který obíhá kolem Vás, jen posledních 5 dávek cíleně míří jen na místo tumoru a stroj se netočí.

Před započetím radioterapie Vás přesně zaměří, vyznačí si fixem, kde byl nádor, jste sice počmáraná měsíc a půl, ale ozařuje se jen postižené místo. Dnes opravdu léčí rakovinu s ohledem na to, aby Vám nezpůsobili ještě více problémů. Jen asi od poloviny cyklu se objeví spáleniny, lékař Vám doporučí, čím to ošetřovat. Ale i to se časem zahojí.

Po absolvování všech těchto záležitostí budete sledovaná 5 let. Já musím užívat hormonální léčbu, chodím na pravidelné vyšetření, odběry. Pokud se to podaří 5 let udržet bez recidivy, je člověk považován za zdravého. Jak říkám já, trochu mi něčeho ubylo, byla to dlouhá cesta a já nejsem za těmi 5 lety, ale chci věřit.

Nejdůležitější je totiž jedna věc. Když se stane, že člověka potká taková nemoc, je nutné změnit NĚCO. Protože si člověk uvědomí, že když on dva roky nemohl, byl stále léčen, tak svět se nepřestal točit, slunce stále zapadalo a vycházelo, v práci se vše odvíjelo i bez něj.

Takže: je nutné začít myslet na sebe, mít se rád, nedovolit nikomu, aby vám ubližoval, fyzicky ani psychicky. Naučte se odpočívat, lenošit, změňte priority. Pokud chcete žít a být zdraví, začněte myslet především na sebe. Nikdo jiný to za vás neudělá.